Starýho psa novým kouskům nenaučíš
Michal Horáček,Zdeněk Rytíř
Zase je ráno, jsem jenom v klobouku
a po dně vany leze pár pavouků,
do ďoury světlíku, přes páru z rendlíku
zpívám pak písničku pro svoji kočičku.
Za chvíli zvoní sousedka u dveří,
má sebou smeták, šíleně láteří,
abych už pokoj dal, abych prej nevřískal
po ránu z plných plic, já na to musím říct:
Ref.: Sousedko já vím, že míváš se mnou kříž,
něco ti teď ale povím, nakloň se blíž.
Víš, [:starýho psa novým kouskům:],
starýho psa novým kouskům nenaučíš.
Na pult pár mincí vysypu ze dlaně,
koupím si housky v zapadlý pekárně,
v pekárně vonící na celou ulici,
s drobečky na tvářích jdu potom k lékaři.
Lékař mi dává stetoskop na plíce
a pak mi radí v učeným jazyce,
abych prej trénoval, abych se jídla vzdal,
alespoń na měsíc, já na to musím říct:
Ref.:Doktore já vím, že míváš se mnou kříž…
Vidím jak mouchy vandrujou po stěnách,
přemejšlím při tom o vlastních potulkách,
na zádech kytaru, pojedu do Varů,
a nebo do Řevnic, ty znám i z pohlednic.
Přijde má láska, na tvář mi pusu dá,
kouká jak balím, a pak mi povídá,
abych se usadil, né věčně živořil,
v zajetí plískanic, já na to musím říct.
Ref.:Děvče mí, já vím, že míváš se mnou kříž…